Zvony od sv. Bartoloměje oba, kazatelstva a monstrance jsou zde dosud. Prvý z roku 1579, jenž váží asi 4 metrické centy, zasvěcen jest sv. Bartoloměji s nápisem: „Léta 1579, po shoření kostela sv. Bartoloměje nad Běšiny urozený pan Jindřich z Běšin a na Běšinech, léta toho hejtman kraje Plzeňského, dal tento zvon slíti a udělati svým nákladem ke cti a chvále boží kostela a záduší kostela sv. Bartoloměje, ode mne jest slit Martina Jindrovic, měšťana klatovského.“ Druhý – umíráček P. Marii zasvěcený, asi 50 liber a má nápis: „Georg Herolt in Norimberg goss mich 1631. Jiří Herolt v Norimberce mě ulil 1961.“ Třetí zvon asi 125 liber váhy s nápisem: „C. Bellmann me fecit. Karel Bellmann mě zhotovil,“ místo z Týnce obdrženého r. 1819 sv. Janu Nepomuckému zasvěcený byl na věži až do roku 1867, kdy o svátku sv. apoštolů Petra a Pavla při vyzvánění ku průvodu do kaple úlohské se ubírajícímu, praskl. Místo něho po poptávkách u různých zvonařských firem byl nový zvon nejlevněji dodán firmou Ignác Hilzer v Nov. městě (Wiener-Neustadt) u Vídně, kterážto firma zvonovinu ze zvonu prasklého nejvýše zaplatila. Stál zvon ten 210 zl. 14 krejcarů, po srážce za zvonovinu 69 zlatých 60 krejcarů zbývající náklad 140 zlatých 54 krejcarů zaplatil patronátní úřad na účet zdejšího záduší. Zvon ten opět sv. Janu Nepomuckému zasvěcený byl dne 6. dubna 1868 posvěcen biskupským vikářem Josefem Formánkem na Týnci s jinými ještě 2 zvony, jedním pro kostel zdebořický, druhým pro kapli Loretánskou, vyšlými též z uvedené zvonařské dílny. Zvon byl v 1. světové válce zabaven a v roce 1926 nahrazen novým s obrazem sv. Václava. Ve 2. světové válce byl i tento zvon a to 19. března 1942 zabaven a odevzdán pro válečné účely. Dne 11. května 1942 byl sňat další zvon pořízený v roce 1631. Byly odvezeny také všechny zvony z kaplí venkovských. Zvon pořízený v roce 1631 byl vrácen v roce 1945. Přivezli jej z Prahy naši zahraniční vojáci, kteří se vrátili z Anglie. Na věži kostela byly od roku 1872 do roku 1930 umístěny hodiny.

Bližší informace o pořízení zvonu "sv. Václav", který byl ve 2. sv. válce zabaven:
Za zvon za 1. sv. války requirovaný pořízen nový ve váze 162 kg od firmy Richard Herold v Chomutově z důvodů, že od předka této firmy pocházel zdejší zvon nejmenší z roku 1631. Návrh na harmonizaci zvonu podalo Chrámové družstvo v Pelhřimově, jež také smlouvu s firmou sestavilo a ulitý zvon odborně kolaudovat dalo, jenž proti původnímu návrhu má nárazový tón o 1/2 tónu vyšší, což ale při zvonění všemi zvony nepůsobí rušivě, místo tónu d2 je dis 2. Opatřen jest obrazem sv. Václava s nápisem: "Sv. Václave, nedej zahynouti. Ulil 1926 Richard Herold v Chomutově". Jiných obrazů a nápisů umístiti na zvon Chrámové družstvo nedoporoučelo, že by se tím hlas zvonu tříštil. Zvon sám při ceně 25 Kč za 1 Kg zvonoviny s úpravou stojí 4.4400 Kč 79 hal., s vedlejšími vlohami 4.782 Kč 59 hal. Z toho bylo 2.152 Kč uhrazeno ze zvonového fondu, 1.400 Kč sbírkou, zbytek dle povolení zemské správy politické v Praze ze dne 8. července 1926 číslo 245.863 z probírky kostelního lesa. - Posvěcení se stalo v neděli 13. června právě v den 9. výročí sejmutí bývalého zvonu a to cti sv. Václavova a sv. Jana Nepomuckého za značné účasti osadníků, mládenců a panen, kteří si ku slavnosti té zjednali hudbu. Hned po posvěcení hojně a pěkně květinami ozdobený zvon byl na věž vytažen, zasazen, v poledne vyzváněny byly hrany za osasdníky ve válce padlé a zemřelé vojíny, za něž při odpoledním požehnání vykonána zádušní pobožnost. Mnoho slz radosti a dojetí bylo vylito při svěcení, zvláště ale dojemné bylo putování zvonu na věž, při čemž hudba hrála nádhernou národní hymnu. Kéž zvon ten přetrvá věky, jak se už stalo při jeho dvou druzích. (Bohužel se tak nestalo)